Duben - ještě tam budem.
Duben je čtvrtý měsíc gregoriánského kalendáře v roce. Má 30 dní.
Před přechodem do gregoriánského kalendáře to byl druhý měsíc v roce. Slovo pochází ze slova dub.
Duben začíná stejným dnem jako červenec a v přestupném roce jako leden.
První dubnový den se nazývá apríl. Už od 16. století je apríl spojen s různými žertíky a drobnými zlomyslnostmi.
Aprílové počasí označuje počastí nestálé, proměnlivé a používá se i tehdy, pokud se hovoří o proměnlivém a nestálém počasí v jiný čas.
Pranostiky na Duben:
Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší.
Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
Jak hluboko v dubnu namokne, tak hluboko v máji vyschne.
Po bouřce v dubnu připadají mrazíky.
Jasné počasí o velikonocích - nastane léto o letnicích.
Prší-li na 1. dubna, bývá mokrý máj.
Je-li na svatého Jiří krásně, bude po něm jistě ošklivo.
Bouřky v dubnu zvěstují dobré léto.
Ranní déšť a dubnový čas jest stejný.
Studený a mokrý duben plní sklepy a sudy.
Jasný Jiří - pěkný podzimek.
Jiří a Marek - mrazem nás zalek.
Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají.
Sníh dubnový hnojí, březnový tráví.
Hřmí-li v dubnu, konec mrazům.
Jiří a Marek - mrazem nás zalek.
Březen - za kamna vlezem; duben - ještě tam budem.
Hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva počni.
Prší-li na svatého Vojtěcha, neurodí se švestky.
Sníh dubnový jako mrva pohnojí.
