o rodině a dětech

Děti z domovů – ujali byste se jich?

Náhradní rodinná péče je často diskutovaným tématem. Kolikrát se díváte na reportáž o dětech v dětských domovech a zhnuseně se obracíte na partnera. Jak někdo může odložit své dítě?

Pokud se zajímáte o náhradní rodinnou péči, zkuste se podívat na https://www.adopce.com/ nebo na https://www.fod.cz/

*****

Pohlavek, anebo facka?

 Předškolní dítě už rozumí požadavkům a očekávání rodičů. Může se proto rozhodnout, bude-li hodné a dělat to, co se od něj očekává, anebo zda bude zlobivé a nebude požadované vykonávat. Spousta dětí tak zkouší trpělivost svých blízkých, kteří jej vychovávají. Předškolní děti se učí tím, co vidí. Pozorně sledují chování dospělých. Jak se chovají k nim, jak se chovají mezi sebou navzájem. Chování předškoláků více vychází z toho, co vidí, než z toho, co se mu říká. A to bohužel hodně dospělých zapomíná: napomínají, kárají, trestají. Přitom sami se nechovají příkladně.

Dítě potřebuje pozornost rodiče, potřebuje společnou činnost, to je pro ně největší odměnou. Nečinnost a nezájem rodiče dítě ničí stejně jako neporozumění. Matky a otcové by měli za dobré chování dítě ocenit tak, aby si nemuselo pozornost vynucovat špatným chováním. Zlobením a předváděním se mnohé děti jen upoutávají pozornost, neb do té chvíle jim nebyla dostatečně věnována.

Dítě se rozhoduje, zda-li bude hodné a motivací je snaha potěšit rodiče, udělat jim radost. Rodič tuto radost musí před dítětem prožít, musí ji umět vyjádřit. Tím se naplní dítětem očekávaná reakce a vyvolá i u dítěte pozitivní citovou odezvu. Tak se významně zvyšuje hladina kladných citů v rodině a atmosféra v ní je kladně nabitá a vyzařuje pohodu. Rodiče by měli rozvíjet systém pozitivní výchovy.

Když budou rodiče respektovat např. potřebu pohybu svých dětí a bohatě jim ho pravidelně dopřejí, tak rozvíjení nepřesáhne únosnou míru. Není nutné za hlasité odreagování, za vydávání různých zvuků a za „divočení“ dítě napomínat, natož trestat.

Tělesný trest je úmyslné či záměrné způsobení bolesti atakem na tělo pro kázeňský přestupek. Nejčastěji používané tělesné tresty jsou pohlavek, facka, rána, třesení. Odborníci zkoumající tělesné tresty zveřejnili, že nejčastější tělesný trest je facka.

Facka není jenom let ruky vzduchem v krátkém okamžiku života dítěte a rodiče, je to také projev síly a obrovské riziko, že dospělý neodhadne správně sílu v ruce, přesné místo úderu na těle dítěte, které ve strachu může změnit polohu, a rána tak může dopadnout na velmi citlivé místo a způsobit více bolesti, ale také poškození.

Tělesný trest nemůžeme vidět jenom v rovině tělesné a psychické, ale i v rovině emocionální. Přijímat tělesný trest od někoho, koho máme rádi, je rizikem pro vytvoření spojení bolesti s láskou. Když takové dítě začne obrazně řečeno facky vracet v podobě složitých pubertálních a postpubertálních výjevů, nestačí se rodič divit.

V posledních letech se rozšířila diskuze o tělesných trestech a to pod tlakem nových poznatků. Jedním z nových prokázaných je skutečnost, že fackování dětí je učí agresi a zvyšuje jejich pohotovost k násilnému řešení problémů. Děti, které jsou fackovány, mají tendenci k nižšímu sebevědomí, k depresi a např. v dospělosti častěji akceptují méně placenou práci.